Justiční omyl
Justiční omyl náleží k velmi úspěšným francouzským němým seriálům (ciné-romans nebo films à episodes), které byly v době války a těsně po ní přepracovány do verzí dlouhometrážních celovečerních filmů, určených na export i pro domácí znovuuvedení. Ruský emigrant Jermoljev tady produkoval tři seriály, všechny v roce 1921 a všechny na základě románových fejetonů Julese Maryho, specialisty na melodramata týkající se zápletek kolem slepé spravedlnosti. Samotné natáčení pronásledovaly problémy: Mozžuchin byl stižen tyfovou horečkou a na šest měsíců zcela vyřazen z další činnosti, Jermoljev se rozhodl opustit Francii a nadále podnikat v Německu; když byl seriál konečně uveden, firmu již vedli Alexandre Kamenka a Noë Bloch. Navzdory tomu jeho úspěch byl okamžitý a přesvědčivý, a když uvidíte téměř atletické výkony hlavního představitele, těžko věřit, že překonal tak vážnou chorobu. Vedle již proslulého Mozžuchina však seriál otevřel cestu pro Charlesa Vanela a jeho melodramatické zlosyny a ve Francii byl rovněž doceněn udivující komický talent jiného ruského emigranta Nicolase Kolinea, jenž se vzápětí objevil ve výrazné roli v Ganceově Napoleonovi coby komický kontrapunkt k vážně pojatému hlavnímu hrdinovi.
K filmu bude živý hudební doprovod formou improvizace
Účinkující
Jan Rybář klavír
Šimon Prokop kytara a bicí